Durďákovi naskakovala na začátku vídeňského maratonu husí kůže
Deník.cz
Rohatec - Velký sen si v neděli splnil Luděk Durďák. Rohatecký vytrvalec absolvoval ve Vídni prestižní maraton. Vítěz posledního Moravsko-slovenského běžeckého poháru 2011 při své premiéře nepropadl. Naopak, časem 2:52:12 a 131. místem potrvdil své mimořádné běžecké kvality.
„Jsem maximálně spokojený. Byl to ohromný zážitek i obrovská zkušenost. V cíli jsem sice sotva chodil, nadšení ale bolest jasně převýšilo,“ řekl Luděk Durďák. Ten kvůli prestižní akci vynechal Běh osvobození Vacenovic. Přípravu nepodcenil, slavnému závodu věnoval maximální pozornost. „Celou noc před závodem jsem pořádně nespal. V hlavě jsem si přehrával spousty myšlenek, bál jsem se abych nepřepálil, jestli to vůbec uběhnu. Měl jsem z té štreky velký respekt, ale zároveň jsem se hrozně těšil, až vyběhnu spolu s tisícovkami dalších,“ vyprávěl po závodě Durďák, kterému nahrálo i počasí. Slunce sice nebylo za mohutnými mraky vidět, ale nepříjemný déšť závodníky nesužoval. „Ráno sice bylo pošmourné, ale nepršelo, což mě potěšilo. Déšť mi sice při běhu nevadí, ale běžet v dešti tři hodiny by asi nebylo nic moc,“ řekl Durďák.
Závodník z Rohatce se na start vydal dvě hodiny před začátkem věhlasného podniku. „V sedm ráno bylo metro už totálně přecpané běžci. Na místo jsme se ale dostali v pohodě asi hodinu před začátkem závodu. Lidí bylo všude jako mravenců. Nebylo se ale čemu divit, na všechny závody se přihlásilo přes třicet tisíc běžců. Našli jsme náš kamion na oblečení a šli se trošku proklusnout. Půl hodiny před startem jsme se už mačkali v startovním koridoru. Dostali jsme se docela dopředu, ale had běžců za námi měl snad kilometr,“ popsal dění těsně před začátkem maratonu Durďák.
Známý okresní vytrvalec si ve Vídni vychutnal hlavně atmosféru. „Už samotný start byl zážitek. Stovky diváků nás potleskem i hlasivkami hnaly dopředu. Podobné to bylo skoro po celé trati. Davy lidí kopírovaly skoro celou trať a prakticky každého probíhajícího běžce povzbuzovaly. První kilometry se mi dojetím skoro chtělo plakat a naskakovala mi husí kůže,“ říká Durďák.
Ten chtěl běžecký závod na vzdálenost 42,195 kilometru zvládnout pod tři hodiny. „Vyšší cíle jsem si nekladl, protože kromě posledních tří měsíců jsem nikdy pravidelně v tréninku neběhal tratě přes dvacet kilometrů. Je totiž obrovský rozdíl zvládnout desítku za pětatřicet minut a maraton,“ pravil. „Začal jsem přesto rychleji, cítil jsem se dobře, tak jsem nechal nohy běžet. Dlouho to vypadalo dokonce na čas pod 2:50 hodiny,“ pokračoval. „Věděl jsem, že se maraton láme po pětatřicátém kilometru. Nevím, jestli to bylo v hlavě nebo o nohách, ale bez nějaké výraznější krize jsem právě kolem této mety najednou zpomalil asi o dvacet vteřin na kilometr,“ dodal.
Do cíle doběhl rohatecký závodník v čase 2:52:12. Za vítězným Keňanem Sugutem zaostal necelých šestačtyřicet minut. „S odstupem času si říkám, že jsem možná mohl běžet trošku rychleji, ale to jsou jen spekulace,“ řekl Durďák, který se dva dny po premiérovém maratonu cítil v pohodě. „Čekal jsem mnohem větší únavu. V pondělí jsem si dal úplné volno. Dva dny mě bolely hlavně lýtka, ale už v úterý, druhý den po maratonu, jsem se byl vyklusat. Od té doby běhám denně a nohám sice trošku chybí jiskra, ale cítím se dobře,“ uzavřel Durďák.