Nejnáročnějším dnem bylo úterý
Hodonínský deník
„Je to nepříjemné,“ prohodí a živě debatuje s dobrovolnými hasiči o možnostech, jak živel z domu vyhnat. Morava mu pronikla do domu už po třetí za posledních třináct let. Letos opět zalila celou zahradu a způsobila škodu za desítky tisíc korun. „V roce 1997 to ale bylo horší. Voda byla ještě o metr výš,“ ukazuje rukou hranici, kam se až hladina tehdy dostala. Během doby, kdy se řeka postupně zvedá k odporu proti běžnému stavu, už pozná moment, kdy ho navštíví. V těch okamžicích začíná vyklízet cenné věci. Promočená zeď Špíškovy zahrady názorně ukazuje, kam až tentokrát voda vyšplhala. Páteční dopoledne se už konečně nese ve znamení ústupu. Dobrovolní hasiči z Rohatce proto pouští čerpadlo a ženou ji pryč ze sklepa.
„Těžké chvíle byly ve dnech, kdy Morava stoupala, protože jsme nevěděli, kde až se zastaví a zda jsou všechna opatření dostatečná,“ říká velitel sboru Tomáš Letocha. Společně s dalšími kolegy v holínkách pracuje na likvidaci povodňových následků už pátým dnem. „Nejvíc napilno jsme měli v úterý. Den předtím přišlo na řadu pytlování. Pak už hladina dosáhla vrcholu hrází a začala se přelévat k vesnici,“ vzpomíná na psychicky i fyzicky náročné chvíle. Dobrovolníci mají za sebou dlouhé dny i noci. Pořádný spánek? Kdepak. Na to nebyl čas. Potřeba byla každá ruka. „Dva dny jsme byli na nohách. Až když se situace ustálila, střídali jsme se na směny. Polovina lidí byla v pohotovosti a zbytek odpočíval,“ vypraví Letocha. Každý z nich měl vlastní způsob, jak se udržet na nohou. Jistotou pro všechny se stala káva. „Té jsme vypili snad vagón,“ směje se Letocha. Už může. Na obloze se po dlouhé době ukázalo slunce, obavy se pomalu rozplývají.
„Stav už je mnohem lepší,“ libuje si. „Jsme už metr pod úrovní maxima, které nastalo ve čtvrtek ráno kolem osmé hodiny. Panika u nás nenastala. Není to totiž první voda, která v obci řádila. Byly cítit spíš obavy z toho, co nastane,“ přibližuje hasič atmosféru v několika tisícové obci. Klid podle jeho slov přineslo vědomí, že tamní jednotka se na příchod velké vody včas připravila. „Kde bylo potřeba, tam jsme pomohli. Nikoho jsme nenechali napospas,“ pokračuje. Zabrat dostaly zejména tři nejníže položené ulice ve vesnici: Cihelny, Baráky a Slovácká, kde se Morava dostala až ke dveřím domovů rohateckých obyvatel. „K vyloženě enormním škodám u nás naštěstí nedošlo,“ oddychává si Letocha s úlevou. „Podle mého názory, bude trvat ještě další čtyři dny, než se koryto vrátí zpět do normálního stavu. Hasiči během prací zachraňovali také zmatené srny, které vybíhali z lesa. „Neměli kudy utéct. Voda jim odřízla cesty. Pár uvíznutých koloušků jsme proto převezli do zoo, kde je záchranná stanice,“ dodává velitel.